TZ - STAN: MMR se mýlí, obce a města na okraji hlavního města nesmějí být vyňaty z hlukového mapování

13.9.2016

Ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, podle kterého se v řadě obcí a měst na okraji Prahy do budoucna nepočítá s prováděním hlukového mapování. Středočeští Starostové a nezávislí s podobou návrhu nesouhlasí a budou trvat na jeho úpravě, která zahrne právě území samospráv na okraji hlavního města.

Danou problematkou se zabývá i STANStředočeský kraj

Návrh vyhlášky o hluku čaruje s počtem lidí, obce mohou přijít o ochranu

Návrh vyhlášky o hluku vyvolal kritiku

14.9.2016   

Právo    Strana 15    Praha - Střední Čechy

Petr Janiš

>>> Okolí Prahy a třetina jejího území nemusejí od začátku roku 2017 mít současnou ochranu před hlukem. Plyne to z návrhu vyhlášky o seznamu aglomerací, v nichž se má hluk snižovat, tu ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo k připomínkám.

>>> Návrh vyvolal pozdvižení. Nový seznam aglomerací má nahradit ten původní, který platí od roku 2007. Týká se celého území Prahy a katastru 26 přilehlých obcí. V novém návrhu jsou vyjmenována jen konkrétní katastrální území Prahy a zdaleka ne všechna.

>>>    V případě Prahy a okolí by vyhláška scvrkla současné území o výměře 772,3 kilometru čtverečního na 253,4 kilometru čtverečního. Zbytek by nebyl chráněn. Nejde však jen o Prahu, seznam se týká aglomerací s více než sto tisíci obyvateli a snad ve všech byla území pro hodnocení a snižování hluku proškrtána. „Ponechání současného rozsahu vymezení aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku ve stávající vyhlášce již nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“ zdůvodnilo svůj návrh ministerstvo.

>>>    Změnilo v něm metodiku výpočtu. Nejde už o hustotu zástavby, ale o hustotu osídlení vztaženou k velikosti celého katastru. Požadavkem pro ochranu je 1000 lidí na kilometr čtvereční. Jakmile do daného území patří nádrž, pole či les a hustota osídlení bude nižší, území nemá nárok na ochranu a může tudy vést dálnice či nová železnice. V Praze jde například o dosud chráněné Dolní Chabry, Horní Počernice, Ruzyni, Zličín a další okrajové části. Okolní obce se už ani nezmiňují.

>>>    Miloš Růžička, šéf zdravotního výboru pražského zastupitelstva za Trojkoalici/STAN a starosta Ďáblic, které by z vyhlášky vypadly, označil změnu výpočtu za skandální. Praha by měla podle něho podat připomínky. „Jestliže třetina Prahy vypadla z ochrany, asi by to někoho zajímat mělo,“ řekl Právu Růžička. Podle něho se celá věc, která reaguje na novou evropskou směrnici o transevropské dopravní síti TEN-T, obrací naruby. „Není to impulz z Evropy, že musíme vytvořit koridory pro evropskou železniční a automobilovou síť, myšlenka je chránit lidi před hlukem. Zase to obracíme v opak, ochranu před hlukem zaměňujeme za prosazení koridorů,“ uvedl Růžička.

>>>    Nejde jen o metropoli. Podle odborníka z Masarykovy univerzity Petra Firbase to lze ukázat i u brněnské části Bystrc. V ní žije téměř 25 tisíc lidí, výměra kvůli brněnské přehradě přesahuje 27 kilometrů čtverečních, a tudíž je podle matematického modelu panelové sídliště Bystrc příliš řídce osídleno. Klidně by jím tedy mohla dle chystané vyhlášky vést transevropská dálnice. Evropská směrnice sice mluví o hustě obydlených oblastech, neurčuje je však výměrou katastrálního území.

>>>    „Věc se jeví tak, že se někdo rozhodl umožnit zlikvidovat okrajové části měst, jako je Praha, Brno a sousední obce tím, že je vyhláškou vyjme z ochrany proti hluku a bude povoleno tudy vést dálnice transevropské sítě,“ konstatoval Firbas.

Lidové noviny – středa 14.9.2016

Ochrana před hlukem ustoupí stavbě silnic

Stát přestane soustavně měřit hlukovou zátěž na desítkách míst. Dotčené obce se bouří

PRAHA „Dálnice nepovedou jen přes ,Václavák‘ a náměstí Svobody v Brně,“ hodnotí novou hlukovou vyhlášku státu aktivista Petr Firbas. Dokument, který má začít platit od 1. ledna 2017, rázně osekává počet míst, kde se pravidelně měří úroveň hluku. Ministerstvo pro místní rozvoj přiznává, že ke změně sáhlo kvůli výstavbě dopravní infrastruktury.

Odborníci a obyvatelé dotčených sídel se bojí, že to znamená jediné: stavbu lomozících silnic, obchvatů a dálnic přímo za humny. „Aglomerace se uměle scvrkly. Nová vyhláška v podstatě říká, že nebudeme stavět pouze tam, kde by se muselo bourat,“ popisuje Firbas, který je známý svým bojem proti nadměrné hlukové zátěži na Brněnsku.

Nová vyhláška, která je nyní v připomínkovém řízení, přitom právě v moravské metropoli a jejím okolí snižuje počet míst, kde se úroveň hluku pravidelně a cíleně sleduje, na polovinu. Vypadnou třeba Adamov, Bystrc, Kuřim, Obřany nebo Šlapanice.

Redukce se dotkne i dalších oblastí. V Praze se počet monitorovaných katastrálních území sníží zhruba o dvě třetiny. Vyhláška nepočítá s Běchovicemi, Černošicemi, Dolními a Horními Počernicemi, Říčany, Uhříněvsí či Úvaly.

Olomouc má smůlu

V Ostravě klesne množství sledovaných míst o čtvrtinu a v ústecko-teplické oblasti o tři čtvrtiny. Nejhůř je na tom ale Olomouc – z nových map vypadne úplně. A spolu s ní také Bystrovany, Velká Bystřice či Velký Týnec. Může za to snížení počtu obyvatel v aglomeraci. Zatímco dříve jich měla 105 000, dnes to není ani celých 100 000 lidí, což je spodní hladina, od níž stát hlukovou zátěž pravidelně sleduje.

Ministerstvo jako důvod změny uvádí nutnost co nejvíce zprůchodnit stavby, které patří do klíčové evropské dopravní sítě. To, jak jsou aglomerace pro měření hluku definovány dnes, je podle úřadu dávno passé. „Současný rozsah nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“ argumentuje ministerstvo v důvodové zprávě k vyhlášce.

Nově proto stav upravuje, tak aby silnice mohly vést v místech s méně souvislou zástavbou. To se ale nelíbí některým obcím.

„Změna jde proti smyslu původní hlukové vyhlášky,“ namítá starosta pražského Suchdola Petr Hejl. „Mělo jít o snižování hlukové zátěže, ale v novém návrhu přiznávají, že jim jde hlavně o zprůchodnění komunikací TEN-T v zastavěném území,“ podotýká.

TOMÁŠ TOMÁNEK

Pokračování a mapy dotčených lokalit na stranách 4 a 5

Ochrana před hlukem

Dokončení ze strany 1

Jeho městská část má přitom štěstí, z aktualizovaných map určených ke zjišťování a srovnávání úrovně hluku na rozdíl od jiných nevypadla. Starosta Petr Hejl se ale i tak o problém zajímá, Suchdol je totiž součástí plánů na stavbu silničního obchvatu hlavního města.

Na místech, která spadají pod vyhlášku, musí stát soustavně sledovat úrovně hlukové zátěže. Má tak přehled, kolik obyvatel je zasaženo lomozem z dopravy nebo průmyslových závodů. Hraniční hodnota dělá ve dne 70 decibelů pro silnice a železnice, 60 decibelů pro letadla a 50 pro průmysl. V noci přípustná mez klesá o deset bodů, u železnice o pět.

Podle loňských údajůStátního zdravotního ústavu je hlavním zdrojem nadměrného rámusu právě silniční doprava. Předčí jak vlaky, tak i podniky těžkého průmyslu. Nadlimitní zátěži, která může uškodit zdraví, jsou vystaveny desítky tisíc lidí.

„Pokud přestaneme hluk v některých místech mapovat, rovnou tím říkáme, že nepředstavuje problém. To ale není pravda,“ zní proto nejčastější námitka proti záměru ministerstva pro místní rozvoj. Někteří odborníci, kteří se hlukem zabývají, hovoří o nové vyhlášce s nadsázkou dokonce jako o konspiraci ze strany státu.

„Když jsem návrh viděl, byl jsem dost překvapen. Kolem velkých měst stále vznikají nové zóny pro bydlení, kde by měl být klid. Pokud ale z vyhlášky vypadnou, znamená to, že je tamní obyvatele možné zatěžovat nadměrným hlukem,“ říká kritik vedení rychlostní silnice R43 brněnskou Bystrcí Petr Firbas. „Stát se snaží, aby stavbě obchvatů velkých sídel nebránily hlukové limity,“ dodává předseda Dětí země Miroslav Patrik.

Ministerstvo v důvodové zprávě tvrdí, že vyhláška respektuje zákon o veřejném zdraví. „Přispěje k ochraně veřejného zdraví obyvatel, a to tím, že bude jedním z relevantních podkladů pro posuzování hlukových zátěží z dopravy v souvislých zástavbách,“ uvádí.

Podle úřadu navíc díky tomu, že umožní postavit obchvaty velkých měst, ochrání vyhláška jejich obyvatele před rámusem z tranzitní automobilové i vlakové dopravy.

Kde bude stát hluk pravidelně sledovat? Základní kritéria jsou: celkový počet obyvatel v aglomeraci buď nad 100 000, nebo nad 250 000 (pro Prahu, Ostravu a Brno), vysoká hustota zalidnění (nad 2000 lidí na kilometru čtverečním) a souvislá zástavba.

Nejhorší jsou dálnice

Z výzkumů vyplývá, že hlučná jsou především místa v bezprostřední blízkosti dálnic, hlavních tahů železnic, silnic první třídy v obydlených oblastech a v hustě obydlených městech a obcích.

Stížnosti na rámus z dopravy přibývají v kanceláři ombudsmanky Anny Šabatové. Počet podnětů se letos zdvojnásobil. Týkají se hlavně opakovaně udělovaných výjimek z dodržování hlukových limitů. „Je nepřijatelné znovu a znovu prodlužovat výjimku, aniž by se po vlastníkovi nebo provozovateli komunikace vyžadovala protihluková opatření,“ uvedl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

http://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20160914/textview

http://www.suchdolskenoviny.cz/2016/09/14/ochrana-pred-hlukem-ustoupi-stavbe-silnic/

Česko protnou tři koridory

Transevropská dopravní síť se bude přes Česko díky novému způsobu měření hluku budovat snáz. Stavby v této síti ovšem musí i tak plnit přísné evropské normy, i co se náporu na sluch týče.

PRAHA Hlavním důvodem, proč se mění seznam hustě obydlených částí republiky, kde se na ochranu před hlukem přísně dbá, je tři roky stará revize takzvané transevropské dopravní sítě známé pod zkratkou TEN-T. Jde o strategické projekty, které propojí Evropu napříč všemi směry. Od přístavů na severu k přístavům na jihu hustou a na sebe navazující sítí vysokorychlostních železnic, vodních kanálů, nízkoemisních silnic a důležitých letišť. V upravené strategii Evropská komise vytýčila devět nejdůležitějších koridorů, jimž přidělila stěžejní prioritu – přes Českou republiku vedou tři z nich.

Jeden spojí německé přístavy se zeměmi střední Evropy, do hlavní sítě pak patří i vybudování hladší cesty mezi jižním Německem a Českou republikou. Prim hraje vlaková doprava, protože se chce, aby ubylo kamionového tranzitu ve prospěch toho železničního. Polepší si ale i osobní doprava, například moderní kolejová trať má zkrátit cestu mezi Prahou a Drážďany ze dvou hodin na jednu. Celkově TEN-T počítá s tím, že dá do kupy 94 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi a na vysokorychlostních kolejích zmodernizuje trať o délce patnácti tisíc kilometrů. Některé z těchto pražců povedou na osmatřicet klíčových letišť, včetně Prahy a Ostravy.

Olomouc má smůlu

Tak, jak nová vyhláška počet měřených aglomerací zužuje, jsou všechny české trasy sítě TEN-T průchodné, protože vedou přes území s méně zahuštěnou zástavbou. Parametry určující, kde se měří, jsou dva. Aglomerace musí mít v úhrnu více než 100 tisíc obyvatel a k tomu hustotu obydlení alespoň tisíc lidí na kilometr čtvereční. Když oblast spadá „pod vyhlášku“, musí na jejím území Státní zdravotní ústav vypracovat hlukovou mapu. Ta popisuje, kolik obyvatel a jak často je vystaveno mezním hladinám randálu. Pokud mapa ukáže, že v lokalitě lidé trpí nadměrným hlukem, má pak daný kraj nebo ministerstvo dopravy rok na to, aby dodalo akční plán, jak uším svým obyvatel ulevit.

V aglomeracích, které po zmírnění vyhlášky z měřených území vypadnou, se už nebudou hlukové mapy a akční plány dělat. To se týká třeba Olomouce, neboť počet jejích obyvatel spadl pod sto tisíc.

Kdo přijde jako druhý, zaplatí

Přesto to není automaticky důvod, aby starostům obcí, kde se už měřit nebude, naskákaly vrásky. Alespoň ne kvůli stavbám v síti TEN-T. Ty už samy o sobě musely splnit přísná kritéria daná předpisy Evropské unie o životním prostředí, nižší hladina hluku dopravy je jednou z předem daných podmínek, aby se projekt do transevropské množiny dostal. Jenže kolem vesnic a měst nebudou růst jen tyto vysokorychlostní tratě a moderní dálniční tahy. V případě jiných staveb, dopravních nebo průmyslových, už může vyškrtnutí ze seznamu samosprávám přinést nové starosti.

Zvláště když novela zákona o ochraně veřejného zdraví loni zavedla novinku, podle níž už to není vždycky veřejný či soukromý investor, kdo protihluková opatření staví. Záleží na tom, sčím se v území počítalo dříve. Když si někdo postaví dům v blízkosti trasy, kudy se ví, že povede silnice nebo vyroste továrna, musí si odhlučnění zaplatit sám. Jestliže je to developer, kdo na místo přichází jako druhý, je na něm, aby příliš hlasité zvuky původní obyvatele neobtěžovaly. Stejně jako když se stane, že provoz začne být hlučnější, než původně byl. Má se tak vyřešit situace, kdy byly mnohamiliardové stavby blokované požadavky obyvatel v okolí a nařízeními hygienických stanic.

KATEŘINA SURMANOVÁ